ÚVOD - AKTUALITY

Byl u bronzu českých hokejistů. Nejtěžší zápas v kariéře, netají rozhodčí Rampír

Hokej hrál za Horáckou Slavii Třebíč, obouval kopačky v Okříškách. V posledních letech si ale Lukáš Rampír především buduje kariéru hokejového rozhodčího. Úspěšně. Vloni v dubnu měl premiéru na mistrovství světa hráčů do osmnácti let, na přelomu roků na světovém šampionátu U20. Na něm dostal nominaci k sedmi utkáním, včetně duelu o třetí místo. Osobně tak byl součástí famózního utkání Čechů proti Finsku. "Celkově jsem si šampionát, i s tím zápasem o bronz, užil," vyznal třiatřicetiletý sudí v rozhovoru pro Deník.

Lukáš Rampír zároveň jedním dechem přiznává, že si užil pouze hokej. "Na jiné věci mimo není moc prostoru," vysvětluje. Ihned po příjezdu do dějiště mu nastal hokejový kolotoč: "Přiletěli jsme třiadvacátého prosince večer, a první dva dny jsme měli mítinky. Lidově řečeno: nalejvárny do hlavy, při kterých jsme jenom seděli v sedačkách. Přitom jsem byl rozlámaný z cesty. Doma si užívali Vánoce, takže hlavou jsem byl také trošku jinde..."

Sotva vstřebal s kolegy pokyny od komise, byl rozehrán turnaj. "Šestadvacátého prosince začaly zápasy ve skupinách. Odřídil jsem v nich čtyři zápasy v šesti hracích dnech. Když jsem neměl zápas, byl jsem nominovaný jako stand-by (pomocný) rozhodčí. Takže jsem měl vlastně jediný volný den," pokračuje Rampír v popisu hokejové šichty v Göteborgu.

Další volný den na turnaji přišel na Nový rok. "To se z toho všeho člověk dostává," směje se Rampír. "Ten den jsem regeneroval a čekal, zda dostanu nominaci na čtvrtfinále," přiznává. Dočkal se. Získal důvěru na utkání domácího týmu. Jenže po něm se očekávání a nervozita vrátily. Nebyl to jeho poslední zápas na turnaji? "Nechtělo se mi končit. Cítil jsem, že mám výkonnost, abych šel dál. Věřil jsem si. Všichni tam zůstávali až do konce turnaje, nikdo nejel domů. Avšak člověk chce pískat, ne sedět na pokoji," vykládá čárový sudí.

Ani tentokráte nebyl oslyšen. "Dostal jsem šanci řídit utkání o udržení. Zápas o udržení si však člověk moc neužije. Poražený sestupuje, takže je tam tlak, nervozita. Téměř je to zápas za trest," komentuje znovu s úsměvem své pocity Rampír.

Po tomto utkání už zůstávaly poslední dva zápasy mistrovství o medaile. "Po semifinálových zápasech mi vedení komise volalo, že by mě chtěli obsadit na zápas o bronz. Že mi věří, neřeší můj pas, a jestli jsem s tím já v pohodě. Samozřejmě jsem to neodmítl," prozradil zákulisní jednání sudí z Vysočiny. "Řídit zápas o medaili se neodmítá. Zároveň jsem tušil, že tam nebudu moct nic získat. Jedině ztratit. Zápas jako takový jsem si moc neužil. Spíše vůbec. Byl to pro mě nejtěžší zápas kariéry, především na psychiku." Nikdo prý neřešil, že řídí zápas reprezentace vlastní země. "Není to obvyklé, ale ani ojedinělé. I na tomto turnaji pískali zápasy své země Švéd a Kanaďan, ve finále byl jeden z rozhodčích Američan. Neděje se to však v nějakém velkém měřítku," řekl Rampír.

Psychický tlak na rozhodčího mohl částečně opadnout už v závěru druhé části. Finové se dostali do vedení 5:2. "V ten moment mi prolétlo hlavou, že už by to mohlo být trošku klidnější. Říkal jsem si ale, že nesmím polevit a musím být i nadále maximálně koncentrovaný," potvrzuje Rampír. "Za chvíli padl gól na 5:3, a to byl impuls, který zápas zase nastartoval. Každý detail mohl rozhodnout."

V závěrečné části potom přišel velkolepý obrat českého týmu. Po závěrečné siréně však Lukáš Rampír nějakou velkou radost z úspěchu české reprezentace necítil. "Já jsem byl především rád, že utkání skončilo, a já se mohl vrátit zpátky do Česka. I že můžu v budoucnu navštívit také Finsko," culí se s odstupem času další český zástupce v duelu o bronz. "Šlo mi hlavně o mojí reputaci a předvedený výkon."

Po své premiéře na šampionátu největších hokejových talentů planety by mohl Rampír porovnat kvalitu mezinárodního hokeje s naší extraligou, jejíž zápasy řídí. "Nerad bych srovnával extraligu a mistrovství světa juniorů. Je to těžké. Především proto, že šampionát je krátkodobý turnaj, který trvá necelých čtrnáct dní," přemítá. "Žije se tam okamžikem, zápas od zápasu, a nemusíte myslet na to, že máte před sebou celou sezónu. Všichni řeší doslova každý detail, protože může být v turnaji zásadní. Pokud jde o hru, v této kategorii je to asi nejrychlejší hokej na světě. Ti kluci jsou mladí, ve velkém očekávání, někteří již draftovaní do NHL, někteří před ním."

Mistrovství světa je již minulostí, úspěšného mezinárodního sudího na našich kluzištích ale ještě nějakou dobu neuvidíme. Na led ho nepustí zdravotní problémy. "Mám asi zánět achilovky, nebo něco s patou. Jak šly zápasy rychle za sebou, řídil jsem sedm utkání za jedenáct dnů, něco se tam stalo a musím to vyřešit s doktory," popsal Rampír své současné patálie.

Při rekonvalescenci a hokejovém odpočinku tak může alespoň spřádat své plány a snít sny do budoucna. "Především chci pískat na maximum, jak jsem zvyklý, a dobře každý zápas, na který budu nominován. Jestli z toho bude potom nějaká další odměna, tak to už bude jenom bonus navíc. Rád bych se samozřejmě na velké mistrovství světa podíval, lhal bych, kdybych řekl, že ne. Ale to je ještě hrozně moc daleko. Musím prostě makat – a třeba to někdy dopadne," uzavírá povídání Lukáš Rampír.

Zápasy Lukáše Rampíra
- skupinová část: Finsko – Kanada 2:5, Lotyšsko – Finsko 0:4, Švýcarsko – USA 3:11, USA – Slovensko 10:2
- čtvrtfinále: Švédsko – Švýcarsko 3:2 pp
- o udržení: Německo – Norsko 5:4 pp
- o 3. místo: ČR – Finsko 8:5

Úspěch sudích z Vysočiny

V rozhodcovském sboru na MS U20 byli dva rozhodčí z Vysočiny. Kromě Lukáše Rampíra rovněž Jiří Ondráček. Ten na šampionátu působil jako hlavní rozhodčí a odřídil čtyři duely v základních skupinách. V dalším průběhu turnaje se ale již na led nedostal. "Vedení mu řeklo, že jako nejmladší rozhodčí na turnaji odvedl dobré výkony. Že se nemusí za nic stydět, ale že v dalším průběhu mistrovství dostanou příležitost starší zkušenější rozhodčí," prozradil na adresu svého šestadvacetiletého kolegy Rampír.

Rozhodčí Lukáš Rampír odřídil na mistrovství světa dvacetiletých sedm utkání včetně duelu o třetí místo mezi Českem a Finskem.