ÚVOD - AKTUALITY

   Kronika cyklovýletů   

Seznam ročníků		Seznam cyklistů s počtem účastí		Fotogalerie

17. ročník - Tour de Polsko

11.7.2024 - 14.7.2024

 

Benda Jaromír (Bendis st., Bendik, Jarda, Benďas), Benda Ondřej (Bendis ml.), Dokulil Jan (Janek, Jenda), Jeřábek Jan (Jeřáb ml.), Jeřábek Petr (Jeřáb), Kotrba Marian (Baggio), Němec Vojtěch (Němi), Rampír Filip (Rampa nejml.), Růžička Tomáš (Růža), Ryšavý Radek (Rady, Ráďa, Radek), Svoboda Štěpán (Štěpa)

Celkem 11 účastníkůPoprvé v historii našich cyklovýletů jsme se vydali k sousedům do Polska. Ve čtvrtek jsem auty vyrazili časně ráno z Okříšek do Osvětimi (Oświęcim), odkud jsme jen s batohy "na lehko" dojeli do Živce (Polsky Żywiec). V pátek jsme pokračovali do Krakova (Polsky Kraków) a v sobotu zpátky do Osvětimi. V neděli nás čekala prohlídka koncentračního tábora Osvětim a po obědě jsme vyrazili zpět domů.

Ve středu večer jsme tradičně nalodili batožiny do aut a upevnili kola do stojanů. Druhý den, ve čtvrtek 11.7., jsme o půl 5 ráno vyrazili z Okříšek směr Osvětim. Cesta byla sice dlouhá, ale bez komplikací, a tak jsme již kolem 9. hodiny byli u hotelu Villa Centro. Díky domluvě s ochotným personálem jsme zde mohli nechat auta bez poplatku až do neděle. Poprvé tak s námi nejelo doprovodné vozidlo, ale každý si potřebné věci vezl sám na zádech nebo na kole. První zastávka byla asi po 200 metrech hned na náměstí. Co jiného zvolit jako startovací nápoj než tradiční polskou vodku Żubrówka. Po prokličkování Osvětimí na nás dýchla zvláštní atmosféra. Asi kilometr jsme jeli podél oplocení bývalého koncentračního tábora Osvětim-Březinka (známý také pod německým názvem Auschwitz-Birkenau). Byla to taková malá ochutnávka na nedělní návštěvu tohoto místa. Rovinatá cesta rychle utíkala a za chvíli jsme se blížili městu Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała). Těsně před ním se stal jediný letošní karambol, kdy nováček Tomáš Růžička doplatil na jízdní nezkušenosti, a při nájezdu ze silnice na chodník mu sjelo přední kolo a už se klouzal po asfaltu. Po ošetření od kamarádů jsme dojeli na Náměstí Boleslava Statečného, kde jsme si dali oběd. Deset kilometrů za Bílsko-Bělou přišel déšť. Chvíli jsme v něm jeli, ale pak zesílil natolik, že jsme se raději schovali zhruba na půl hodinky, a pak pokračovali dál. Při příjezdu do města Živec jsme zamířili nejprve k zámku, kde jsme se společně vyfotili, projeli zámeckým parkem a podél rozbouřené a zakalené řeky po bouřce jsme dojeli k Penzionu Zajazd Beskidy, kde byl náš nocleh.
V první etapě jsme najeli 68,5 km a nastoupali 501 m.

V pátek 12.7. nás čekala královská etapa s několika těžkými kopci. A zostra se začalo hned od prvních kilometrů. Sotva jsme minuli ceduli značící konec města Živec, už jsme stoupali do kopce. Po čtyřech stoupáních, která měla mezi kilometrem až dvěma, jsme na občerstvení zastavili v malém obchůdku u sportovního centra v Lachovicích. Doplnili jsme energii, načerpali síly a pokračovali jsme po rovinatějším úseku dále. Ten ale dlouho nevydržel a po překročení řeky Skawy, už jsme zase stoupali. Náročný úsek asi sedmi kopců jsme zvládli a těšili se na pivo ve městě Kalwaria Zebrzydowska. V krásném komplexu baziliky, kaple a kláštera ovšem pivo netočili, a tak si někteří dali pouze něco k jídlu a pokračovali jsme dál směr Krakov. Do cíle nám zbývalo zhruba 40 kilometrů a terén už nebyl tak náročný, jak v první části etapy. Všichni se těšili na předměstí Krakova, kde se nachází zatopený lom Zakrzówek. Krásný areál, kde jsou i uměle vybudované bazény a přezdívá se mu polské Maledivy se nám moc líbil a samozřejmě jsme využili i možnost koupání. Voda byla příjemná, a tak jsme v lomu strávili dobrou hodinku. Při odjezdu z areálu jsme si chtěli dát konečně pivo, a když jsme viděli znak piva Holba, byla to jasná volba. Bohužel jsme zjistili, že se jedná o pivo nealkoholické, protože v celém areálu je zakázáno konzumovat alkoholické nápoje. To pro nás bylo zklamáním dne, protože se tím pádem jednalo o první etapu v historii cyklistických výletů, kdy nebyla za celý den jediná hospoda s pivem. Na ubytování jsme to měli 5 kilometrů nejprve podél řeky Wisly a poté přes hlavní náměstí v Krakově – Rynek Główny. Nutno říci, že cyklostezky v polských městech a celkově v Polsku jsou na velmi dobré úrovni a u nás bychom se mohli od sousedů v mnohém inspirovat. Po rychlém ubytování jsme spěchali na náměstí, abychom si konečně dali to pivo a večeři. V průběhu večera byla dobrá nálada, a to vedlo k pasování jednoho z letošních nováčků, Tomáše Růžičky, na cyklistu. A bylo to asi nejhezčí pasování, které kdy proběhlo, jelikož kolem naší restaurace zrovna procházela parta kluků s meči. Neváhali jsme a poprosili o půjčení. Po vysvětlení, na co meč potřebujeme, nám jej ochotně půjčili, a tak mohlo pasování proběhnout.
V páteční, královské, etapě jsme ujeli 103,6 km a nastoupali 1511 m. Podle několika z nás se jednalo spolu s královskou etapou na Slovensku v roce 2022 o nejnáročnější etapu v rámci všech ročníků.

Sobotní etapa měla být z kategorie lehčích, a to se také potvrdilo. Na trase nebylo pořádné stoupání a největším nepřítelem byl slabý protivítr, který vál po celý den. Trasa celou dobu kopírovala řeku Wislu, navíc zde nebyl provoz, a tak jsme mohli jet roztažení po silnici a povídat si. Zpestřením nám byl přívoz, kterým jsme museli překonat řeku zhruba v půlce etapy. Po přejetí řeky se na čele pelotonu usadil Jenda na elektrokole a nastolil takové tempo, že toho někteří měli plné zuby. Díky vysokému tempu jsme do Osvětimi dorazili už ve dvě hodiny po obědě a začali jsme hledat restauraci s televizí, kde bychom sledovali finále ženské dvouhry Wimbledonu s českou účastí. Na náměstí nám paní servírka doporučila restauraci na okraji Osvětimi, kam jsme před třetí hodinou dojeli. Televize, salónek jenom pro nás a milá obsluha od "Sweet Caroline, o o óóó" – to bylo naše odpoledne. Fandili jsme, co to šlo, a i díky tomu nakonec Bára Krejčíková vyhrála svůj druhý grandslamový titul v kariéře. Na vítězství jsme si připili a program přepnuli na cyklistickou Tour de France, kde se jela horská etapa. Tu suverénně vyhrál Tadej Pogačar. Následně proběhlo druhé letošní pasování. V restauraci bohužel neměli meč, a tak jsme se museli spokojit s vařečkou. Pasovaný byl druhý nováček, Štěpán Svoboda. Nálada byla tak skvělá, že jsme zapomněli, že už je tolik hodin a končí nám check-in na ubytování. Naštěstí na nás paní provozní počkala a čtyři z nás jsme během chvíle dorazili. Zbytek dojel později. Zbytek večera jsme strávili na náměstí v restauraci, kde jsme ve čtvrtek odstartovali naši tour Żubrówkou.
V poslední etapě jsme ujeli 93,9 km a nastoupali 375 m.

V neděli 14.7. jsme se nasnídali, sbalili, věci naložili do aut a kola zase připevnili zpět na nosiče. V 9:45 nás čekala návštěva bývalého koncentračního tábora v Osvětimi. Prohlídka byla rozdělena na dvě části. První část byla v původním táboře Auschwitz I, ze kterého je vybudované muzeum a památník. Nejprve jsme zhlédli stručný 10-ti minutový film a poté už jsme šli do samotného areálu tábora, do kterého se vstupuje branou s nápisem "Arbeit macht frei" neboli práce osvobozuje. V jednotlivých budovách, tzv. blocích, pak byly k vidění místnosti, ve kterých žili jak členové SS, tak vězni. Dále zde byly různé dochované předměty. Po krátké pauze jsme autobusem, i s naší průvodkyní, přejeli do druhého tábora Auschwitz-Birkenau. Zde se nachází budova s bránou a kolejemi, kudy přijížděli vězni. Dále pak rozlehlý areál s několika dochovanými dřevěnými budovami, které sloužily jako vězeňské budovy, latríny apod. Po obsáhlé prohlídce jsme se vrátili na parkoviště k muzeu a vyrazili zpátky směr Okříšky.

Celkově jsme za tři dny jízdy na kole ujeli 266 kilometrů a už se těšíme na příští rok. V předčasných plánech je výjezd zase z Okříšek, dojet k prameni Sázavy a cestu řeky kopírovat až k jejímu soutoku s Vltavou. Návrat bude vlakem z Prahy.

Fotogalerie - Jižní Morava tour